Na kole po Kodani ... På cyklen i København

Ahoj, tak se zase po nějaké době hlásím ze severu. Už jsem vás nějak ve stručnosti seznámil se školou a jejím systémem. Další info bude následovat, podle toho, jak se školní rok bude vyvíjet. :-) Chtěl bych sem postupem času dát mnohem více fotek, ale teď v Dánsku nemám foťák a iPad nefotí nic moc. Můj mobil, který má fotoaparát na celkem slušné úrovni se ale začal extrémně rychle vybíjet, takže s ním toho taky moc nevyfotím. 13. října ale pojedu na týden do Čech a zpátky do Dánska bych si rád kromě HODNĚ teplého zimního oblečení vzal i nějaký ten foťáček, takže pak můj blog doprovodí konečně pořádný fotožurnál. :-)
Září se pomalu chýlí ke konci, začíná podzim. V Dánsku to znamená hodně častý déšť, mraky, a vítr vanoucí od moře. Alespoň o ostrově Amager, kde bydlím, to platí stoprocentně. Vítr, obzvláště v kombinaci s deštěm a jízdou na kole je obzvláště zákeřný. Přesto ale i v tom největším dešti vidíte spousty Dánů, jak si to štrádují ulicemi Kodaně na kole. Každý den v Kodani prý vyrazí na kole do ulic přes půl milionu lidí, a to už je něco. Kola jsou všude, opřená o ploty, o stromy, ve stojanech nebo prostě jen tak položená na chodníku. Nejnezvyklejší pohled pro Čecha je, když vidíte na kole pečlivě upraveného manažera v obleku či dámu v šatech a v botách s vysokými jehlovými podpatky, ještě lépe v minisukni. A nebo rodiče, jak vezou své děti do školy v kole zvaném Christiania (viz. obrázek). Člověk se ale musí v té džungli naučit jezdit. Každou chvíli na vás někdo zvoní, předjíždí zprava zleva, červená na speciálních semaforech pro cyklisty je mnohdy jen informativní a podobně. Existují taky určitá gesta, která ostatní cyklisty informují, co máte zrovna v plánu. Myslím, že něco takového lze zažít asi jedině v Kodani a Amsterdamu a každému bych doporučovat to vyzkoušet. Člověk se sice občas musí proplétat mezi chodci, auty, autobusy, ale v drtivé většině tu mají cyklisté vyhrazený speciální pruh. Je to úplně jiné, než když se o víkendu vyrazíte projet na kole v Čechách. Obzvlášť když je ráno pěkně a nad Kodaní vychází slunce, tak je to moc pěkný pohled. Vídíte až za moře do Švédska.
Já sám to mám do školy asi půl hodinky na kole, takže se docela projedu. Jezdím přes legendární zvedací most Langebro, kolem světoznámého zábavního parku Tivoli, náměstí Rådhuspladsen, hlavního nádraží a pak už do strmého kopce na Frederiksberg, kde je moje škola. Strmý kopec znamená v Dánsku asi takový výškový rozdíl, jako máte mezi spodní a vrchní částí Václavského náměstí, takže opravdová vrcholová prémie! :-) No, alespoň svaly nezahálí, když trávím tolik času v knihovně. Uvidíme, jak nadšený cyklista budu, až začne zima, déšť a studený vítr. Moje kolo navíc disponuje poměrně dost tvrdým sedlem, takže moje zadnice, nezvyklá na každodenní šlapání, už mě po tom měsíci docela dost pobolívá, abych k vám byl upřímný! :-) Navíc jsem chtěl vypadat jako Dán, a tak jsem si při jedné ranní vyjížďce do školy zapnul iPod, volume up, hudba nahlas do uší. Jenže se mi sluchátka zapletla do kola a tak můj originální Apple výrobek utrpěl velmi vážné, skoro až smrtelné poškození. To sum up, můžu být rád, že funguje alespoň jedno sluchátko, jelikož to druhé skončilo rozšmelcované v ozubeném kole. IPad to ale přežil! Sláva!! No, musím počítat s oběťmi.
V Čechách se tento týden slaví svátek Sv. Václava. Ve čtvrtek tak česká ambasáda pořádá setkání Čechů žijících v Kodani spojené s promítáním filmu, tak tam vyrazím. Už přijali moji registraci, takže suit up a hurá na diplomatickou půdu. Svým způsobem se tak zase vrátím do Čech, neboť půda pod velvyslanectvím nepodléhá dánské jurisdikci a je tak vlastně takovým malým českým územím.
Musím se taky pochlubit, dnes jsem si uvařil docela dobré jídlo. Vepřové s rýží a smetanovo-pepřovou omáčkou. Jinak ale probíhá dieta s názvem self cattered ubytování(promiň Helčo, tohle jsem si musel vypůjčit). No jsem zvědav, až se doma zvážím. :-D Moje dnešní praní taky probíhalo dost svérázným způsobem! Přátelé, vám, kterým ještě doma vaří a pere maminka nebo tatínek, važte si toho! :-)
Mějte se v Čechách pěkně, užívejte si hezkého počasí. :-) Zase se přihlásím.

Mange hilsner fra København!

Kdo nás vlastně učí?

Ahoj. Tak tekl další týden od mého posledního příspěvku. Docela to letí a já ani nestíhám psát tak často, jak jsem si na začátku předsevzal. Ale slibuju, že se do budoucna zlepším.
Poslední týden jsem strávil opět hodně studijně. Musím se pořádně adaptovat na zdejší systém, zatím mě to stojí hodně času i sil. Večer padnu do postele a spím jako miminko.
Dnes bych Vás chtěl seznámit s profesorským sborem. Už jsem se měl tu možnost seznámit téměř se všemi svými učiteli. Je to vskutku různorodá a mezinárodní skladba. Na International Political Economy máme dokonce tři učitele. Dána, Švédku/Francouzku a Itala. Myslím, že bude hodně zajímavé sledovat, jak se jejich přístup ke studentům třeba liší v závislosti na zemi, odkud jsou. Na International Business Strategy máme Nizozemce, který dřív učil na univerzitě v Groningenu. No a na International Economic Law máme ruského učitele, který dřív působil na University of Cambridge. Jeho učební styl a přístup se mi zatím líbí ze všech nejvíc. No, jak vidíte, mezinárodní aspekt je u mého oboru přítomen jak ne studentské, tak na učitelské straně. Jsem zvědav, jak to bude fungovat. :-)
Tolik stručně pro dnešek, za chvíli mě čeká první zkouška školního sboru na který se možná přihlásím, tak mi držte palce. Příště se snad rozepíšu víc.
Zdravím dolů na jih.:-)

Jak se učí v Dánsku Vol. I

Tak už je to zase skoro týden, co jsem nic nepsal. Důvod je prozaický, nebyl moc čas. Je to docela náročné, zvykat si na úplně nový učební systém, než jaký znám z Čech. V Dánsku strávíte mnohem méně času ve škole, ale o to více v knihovně při samostudiu a přípravu na přednášky. Já budu mít tenhle semestr celkem 3 kurzy (ano, pokud porovnáme s VŠE, je to velmi málo). Budu chodit na International Business Strategy, International Political Economy, Fundamentals of International Economic Law a dále na speciální projektový seminář v závěrečné části semestru, který je poměrně intenzivní a asi zabere hodně času. Hodiny probíhají také úplně jinak, než jak je zvykem v Čechách. Předpokládá se, že na ně student přijde připraven, a přečte si, co bylo zadáno (většinou tak 50-100 stran). Učitelův vlastní výklad pak zabírá jen část hodiny. Zbytek je věnován diskusi o přečtených článcích,klíčových aktuálních tématech nebo skupinové práci, která se na závěr hodiny prezentuje. Dost odlišné od Čech, nemyslíte? Nějaký čas mi asi potrvá, než se se vším srovnám a začnu se lépe orientovat v tom, jaké a kolik poznámek si dělat a podobně. Snad to budu zvládat. Oproti většině spolužáků mám totiž i lehký deficit v angličtině. Kdo má zkušenost, jak skvěle anglicky mluví Dánové, Nizozemci, Norové, Finové, tak mi asi dá za pravdu. Běžné čtení, mě asi stojí víc času než výše zmíněné spolužáky nemluvě o tom, jak jsou na tom rodilí mluvčí - Britové, Američané, Kanaďané a Australané, kteří tu se mnou také studují. No, budu se muset bezesporu snažit ... Na našem oboru jsem jediný Čech. Vůbec nás je tady málo z východní Evropy. Kromě mě je tu ještě Polka, Maďar, Ukrajinec a Bulhar. A to je všechno. Zbytek třídy tvoří lidé z všech částí světa, které si jen dovedete představit. Nejvíce tedy z Evropy, ale třeba i z arabských zemí, Afghánistánu, Etiopie, Namibie a tak dále a tak dále. Je to vskutku pořádný národnostní kotel. Hodně inspirativní. Můžeme se mezi sebou dělit o zkušenosti, které máme z našich zemí a kultur. Tohle mezinárodní prostředí je pro náš obor hodně typické.
Další událostí, která mě hodně zasáhla byla párty na zahájení nového semestru. Konala se přímo ve škole. Celá se na jeden večer proměnila v místo plné barů, různých DJs a tanečních parketů. Nebylo tam k hnutí, opravdu velkolepá akce, kterou by asi v Čechách nikdy nikdo nedovolil.
Svůj první volný víkend jsem pak kromě obligátního čtení věnoval taky projížďce po okolí mého bytu. Chtěl jsem si užít jednoho z posledních letních dnů tady a tak jsem vyrazil na největší kodaňskou pláž na ostrově Amager, tedy vlastně tam, kde bydlím. Je to asi sen mnoha, bydlet 10 minut od pláže, ale v tomhle regionu a počasí její krásy určitě nevyniknout tak, jako někde v Karibiku. Přesto je to ale moc hezký místo. Pokusím se na web postupem času dát nějaké fotky.
Moji spolubydlíci také odjeli na dovolenou do Řecka, takže na celý týden mám byt jen pro sebe, paráda! :-)
Posledním milníkem minulého týdne byla pak moje návštěva české ambasády. Podařilo se mi domluvit si schůzku přímo se zástupcem velvyslance, který se ukázal být moc milým člověkem. Pěkně jsme si popovídali a moje návštěva by se tak třeba mohla stát základem nějaké vzájemné spolupráce. To bych moc rád.  V závěru té schůzky jsem byl dokonce představen samotnému panu velvyslanci. Tak uvidíme, bude-li z toho něco, cesty Boží vedou mnohdy roztodivnými stezkami.
Dnes začalo pršet, asi začíná typický dánský podzim. To znamená déšť, dešť, déšť. Užívejte babího léta tam na jihu.
Mějte se krásně, stay tuned.
Z.

Hozen do vody

Tak, a je to tu, začátek školy. Zítra mě čeká první přednáška. Těším se na ní, ale jsem i trochu nervózní, snad to bude fajn! Poslední dny jsem strávil běháním po dánských úřadech a školních odděleních vyřizováním oficialit. Musím říct, že slovo byrokracie má pro mě ode dneška skutečně konkrétní význam. Ale nakonec se to povedlo, získal jsem dánské CPR Number, čímž jsem konečně začal v téhle zemi existovat. Dokonce mi už přidělili mého doktora, ale snad ho nebudu potřebovat. Zdravotní karta by mi měla přijít poštou asi za 2 týdny. S tímhle číslem už si konečně můžu zařídit telefonní číslo, internet, bankovní účet a co víc, můžu začít hledat práci.
Hledání práce bude asi mou hlavní snahou v budoucích týdnech. Tedy, pokud na to zbyde čas, v což pevně doufám. Koukal jsem, kolik nám naložili čtení a jdou na mě mrákoty. Například do pátku je to 90 stránek, anglicky. Mám dojem, že jednoduché to tady skutečně nebude. Ale snad to zvládnu.
Taky jsem zkontaktoval české velvyslanectví v Kodani, chtěl bych tam v budoucnu jít na stáž. Bohužel, v současné době se stážisty prý nepočítají. Mám ale domluvenou schůzku se zástupcem velvyslance, tak třeba ho nějak ohromim! :-)

No, zatím se tady rozhodně nenudím. Což je určitě dobře, alespoň nezbývá tolik času na stesk po domově ...
Mějte se krásně, čtěte, zase brzy se přihlásím. (pokud na to budu mít po tom čtecím maratonu vůbec sílu) ! :-)

Tak začínáme ...

Tak poslední dny byly skutečně hodně hektické. Začaly nám introduction days. První den jsme se sešli v jednom s nádherných kodaňských parků, kde byla připravená taková malá snídaně a seznamovací hry. Bylo to moc fajn a pomalu jsem začal poznávat nové spolužáky. Celý den jsme byli všichni spolu a tak byla příležitost blíž se seznámit a popovídat si. Jel jsem do Kokkedalu asi v 7 večer, pekelně unaven. Na druhý den byly kromě seznamovacích aktivit v plánu už i první 2 přednášky. Mluvil k nám dánský top manager a potom členka Evropského parlamentu za Dánsko, které mohlo být odhaduju tak 26 - 28 let. Je prý vůbec nejmladší členkou EP. No a třetí den jsme vyrazili asi 15 km za Kodaň do Bakkenu, což je druhý nejstarší zábavní park na světě. Celý den pak zakončil skvělý piknik na břehu moře.
Tohle byly všechno ale příjemné starosti. Stále ještě jsem neměl kde bydlet. Nakonec se to povedlo a ubytování jsem našel. Pokoj v bytě je moc pěkný. Bydlím spolu se slovenským párem, který to pracuje. Doufám, že si budeme rozumět a vše bude probíhat v klidu.
Mám už taky kolo. Není to žádná pecka a má jen jeden převod, který je navíc moc nízký, takže musim šlapat jako šílenec, ale to se snad podá. Musel jsem jenom zajít k jednomu Arabovi, aby mi na něm vyměnil řetěz. Jízda po Kodani, je ale vskutku adrenalinovým sportem, doufám, že se někde nezabiju. Všichni cyklisti jezdí strašně rychle a člověk, který na to není zvyklý, vůbec nestíhá sledovat. Tak držte palce.
Přihlásím se zase brzy. Zatím ahoj.