čtvrtek 21. července 2011

Domy od Jørna Utzona (Jørn Utzons huset)

Dobrý večer ze severu. Opět se hlásím se svými skromnými zápisky. Můj pobyt v Dánsku pokročil do své druhé poloviny, už se to pomalu začíná krátit.
Dnešní dopoledne přineslo opět hodiny dánštiny, už s uzdraveným Matsem, takže paráda. Bohužel jsme dostali celkem dost úkolů, takže mám o zábavu až do pozdních nočních hodin postaráno. Ale jsem tu proto, abych se něco naučil, tak mi to až tak nevadí. Bohužel ale kvůli tomu nemůžeme jít dneska do hospůdky v centru města. Stejně je hnusně.
Odpoledne jsem byl opět na Nikolajově přednášce, tentokrát o horkých tématech dánské politiky. Jelikož je to tak trochu z mého oboru, tak mě to strašně bavilo, a určitě jsem si z toho něco odnesl!
Potom se zbláznilo počasí a začalo pořádně pršet, což trvá v podstatě až doteď. V plánu jsme měli navštívit domy v Helsingøru, které navrhl Jørn Utzon, známý hlavně z pozdějších let, protože navrhl i slavnou budovu opery v Sydney. Po domech nás prováděli sami majitelé, což bylo moc zajímavé. Domy samotné byly hodně zvláštní. Z vnější strany neměly téměř žádná okna, všechny byla umístěna do vnitřní strany domu. Uvnitř to byl výkvět dánského designu, moc hezký. Musím říct, že jsem byl překvapen, jak skromně Dánové žijí. Dům byl pro čtyřčlennou rodinu docela malý a i vybavení bylo hodně strohé, ale účelné. V Dánsku jsem vlastně neviděl žádný dům, který by na první pohled vypadal, že tam žijí boháči. Vlastně to tady tak vůbec nefunguje. Dánsko je zemí s nejnižší vzdáleností mezi nejbohatšími a nejchudšími, všichni tu díky vysokému progresivnímu zdanění berou v podstatě podobné peníze. Je to zajímavá myšlenka, ale u nás asi v nejbližší době nerealizovatelná. Welfare state je tu cítit prakticky odkudkoliv. Celá kolonie stejných domů byla zasazena do zeleně, která se mi ale zdála místy až přebujelá. Odnáším si zvláštní pocity, ale uspokojení, že jsem zase pronikl hlouběji do toho, jak se tady vlastně lidem žije.
Po večeři mě čekala ještě přednáška o Karen Blixenové, dánské spisovatelce, která napsala třeba knižní předlohu k filmu Vzpomínky na Afriku s Meryl Streep a Robertem Redfordem v hlavních rolích. Má nedaleko odsud i muzeum, kam se možná o víkendu vypravím.
Teď ještě dodělávám úkol a za chvíli už i seng ! :-)
P.S. : Kromě fotek přidávám ještě i jednu ochutnávku skandinávské hudby, švédskou skupinu Kent, která je podle Nikolaje vůbec nejlepší ve Skandinávii. :-)

Tak se mějte fajn.

Žádné komentáře:

Okomentovat